Vláda dala zelenou hromadným žalobám a schválila návrh zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti o hromadném řízení. Návrh do českého právního řádu implementuje evropskou směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
Ta ukládá členům EU, aby na svém území zavedly procesní mechanismus pro kolektivní soudní ochranu spotřebitelů, která v ČR zatím chybí.
Čeští spotřebitelé by tak nově měli získat možnost hromadně vymáhat stejné či podobné nároky vzniklé z jedné protiprávní činnosti. A to v rámci jednoho soudního řízení, jehož náklady se mohou rozpočítat mezi více osob.
Opatření pomůže například v situacích, kdy není nárok jednotlivce zas tak vysoký, aby mu stál za námahu, náklady a čas, které vyžaduje individuální žaloba (důvodová zpráva tento stav nazývá racionální apatií). Škoda všech postižených spotřebitelů přitom v součtu může být vysoká.
Hromadnou žalobu mohou spotřebitelé využít například při sporech proti bance, e-shopu, mobilnímu operátorovi, v kauzách, jako je dieselgate, apod. Změna může odlehčit přehlceným soudům, protože spory podobné povahy sjednotí pod jednu žalobu s jedním rozhodnutím a nebude ji řešit několik soudců paralelně, často ještě s různou povahou konečného rozsudku. Právní prostředí se tak i s jednotnými rozsudky zpřehlední.
V souvislosti s kolektivní ochranou práv upravuje český právní řád jen některé její dílčí aspekty. Procesní otázky jsou ošetřeny velmi nedostatečně a navazující procesní úprava je minimalistická, přičemž nijak nezohledňuje vůli jednotlivců ani jim v řízení negarantuje žádná práva. Tam, kde prvky hromadné soudní ochrany existují, jsou tyto mechanismy velmi kusé, což dokládá skutečnost, že se v praxi nevyužívají,
vysvětluje v důvodové zprávě ministerstvo s tím, že kromě jiného z tohoto stavu mohou těžit subjekty, které jednají nepoctivě a těží z „nevymahatelnosti“ drobných nároků, čímž získávají konkurenční výhodu oproti poctivým podnikatelům.
Hromadné žaloby
Působnost zákona se bude omezovat jen na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli, jiné nároky prostřednictvím hromadného řízení uplatnit nepůjde.
Návrh zákona je vystaven na minimalistické úpravě. Předpis je omezen pouze na vymáhání práv spotřebitelů. K podání žaloby je oprávněna jen etablovaná a předem prověřená nezisková organizace, která je zapsaná na seznam vedený Evropskou komisí,
informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Nezisková organizace (v našem prostředí spotřebitelská organizace), která bude vystupovat vlastním jménem, ale v zájmu skupiny (nesmí být ve střetu zájmů), musí být zastoupena advokátem. Dále musí splňovat sedm podmínek (např. povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování a organizační struktuře, solventnost atd.). Při zápisu neziskovky tyto atributy bude zkoumat Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jež bude také pravidelně kontrolovat, zda zapsané subjekty i nadále splňují všechny požadované předpoklady.
Zúčastněný člen skupiny naopak nebude účastníkem hromadného řízení a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník. Má ale např. právo se vyjádřit (způsobem stanoveným tímto zákonem) a nahlížet do spisu.
Spotřebitelé nebudou mít v řízení žádné povinnosti a neponesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Všechny procesní povinnosti budou ležet na bedrech žalující neziskové organizace. Ta také ponese náklady a v případě neúspěchu uhradí i náklady žalovaného.
Pokud bude hromadná žaloba naopak úspěšná, bude mít nezisková organizace za práci, kterou během řízení odvedla, nárok na odměnu. Ta bude saturovat i podstoupení finančního rizika, že řízení nebude úspěšné. Odměnu stanoví na začátku řízení soud, tudíž spotřebitelé při přihlašování již mají informaci o tom, jaká bude její případná výše. Nárok na vyplacení odměny vznikne neziskové organizaci pouze v případě úspěchu žaloby. Odměna je 16 % z přisouzené částky,
uvedl Vladimír Řepka, tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti. Zároveň má být zaveden i alternativní limit ve výši 2,5 mil. Kč v případě paušálního stanovení odměny.
Každá skupina spotřebitelů, kde jsou tvrzená práva nebo oprávněné zájmy členů založené na podobném skutkovém základu, musí mít aspoň 10 těchto členů.
Další podmínkou, kterou současný návrh nastavuje, zapovídá financování hromadné žaloby třetí stranou, která je konkurentem žalovaného, je na žalovaném závislá nebo která nadmíru ovlivňuje žalobce způsobem, který by poškodil kolektivní zájmy zúčastněných členů skupiny. Žaloba nesmí být podána ani s úmyslem poškodit skupinu nebo žalovaného.
Spotřebitel se může do hromadného řízení přihlásit i pokud už zahájil individuální řízení ve sporu s podobným skutkovým základem. Soud, který vede individuální řízení, ho pak přeruší. Bylo-li hromadné řízení pravomocně skončeno jinak než rozhodnutím ve věci samé nebo schválením smíru nebo nebyl-li jimi předmět individuálního řízení zcela vyčerpán, soud, který vede individuální řízení, v tomto řízení pokračuje, jakmile se o této skutečnosti dozví,
upřesňuje předloha.
Co znamená model opt-in
Abyste se mohli zapojit do hromadné žaloby, budete se muset do hromadného řízení sami přihlásit, nebudete součástí sporu jako poškození automaticky.
Model řízení, ve kterém se projednávají jen nároky spotřebitelů, kteří se aktivně přihlásili, se jmenuje opt-in. Spotřebitelé se budou přihlašovat na předepsaném formuláři (zatím není zveřejněn) poté, co neziskovka oznámí zahájení hromadného řízení, kde uvede například skutkový základ žaloby, předpoklady členství ve skupině, informace o právech člena apod.
Dle aktuální verze návrhu má být lhůta pro přihlašování do hromadného řízení dlouhá aspoň 2 měsíce, nejvýše však 4 měsíce od uveřejnění pravomocného usnesení o přípustnosti hromadné žaloby v rejstříku hromadných řízení.
Model opt-in byl zvolen zejména pro jeho výhody, které oproti opt-out spočívají v tom, že tento model důsledně respektuje volbu každého spotřebitele (zásada bdělým náleží práva), není spojen s rizikem zneužití a také lépe zapadá do českého procesního práva,
vysvětlil Blažek.
Kritici se neshodnou
Právě model opt-in však kritizuje například spotřebitelská organizace dTest: Zásadní výhrady máme proti takzvanému přihlašovacímu režimu. V tomto režimu se případné závěry soudu netýkají všech poškozených spotřebitelů, ale jen těch, kteří se aktivně, včas a stanoveným způsobem k řízení přihlásí, což podstatu hromadného řízení do značné míry paralyzuje,
myslí si ředitelka dTestu Eduarda Hekšová, podle které přihlašovací režim také nedisponuje potřebným odstrašujícím preventivním účinkem. V situaci, kdy si je šmejd vědom, že odškodnění vyplatí jen zlomku poškozených, vyplatí se mu v protiprávním jednání dál pokračovat,
dodala.
Podle jejího názoru návrh také opomíjí podporu spotřebitelských organizací. Spotřebitelské organizace budou v podstatě jednat ve veřejném zájmu, přičemž jsou na ně kladeny vysoké nároky typické spíše pro správní orgány či soudy. Návrhy však neodpovídají na otázku, z čeho mají neziskové spotřebitelské organizace celý systém hromadného řízení financovat, aby všem nárokům a očekáváním vyhověly,
poukázala šéfka dTestu, podle které nejde jen o náklady na přípravu řízení samotného, do kterého budou spadat analýzy i spolupráce s advokáty, ale i náklady na povinné informování o hromadné žalobě, o kterém bude rozhodovat soud.
Za nesplnění povinností žalobce kvůli nezveřejnění informace o zahájení a průběhu řízení nebo nepředložení důkazů navíc neziskovce bude hrozit pokuta do 5 mil. Kč.
Naopak podle České advokátní komory (ČAK) je třeba žalobcům, tedy neziskovým organizacím, stanovit přísnější kritéria. A to hlavně kvůli obavě ze zneužití a nahodilého zakládání neziskových subjektů za účelem vedení žalob. Právě proto ČAK požadovala podmínku existence v oboru se zaměřením na ochranu spotřebitele v délce několika let.
Připomeňme, že pokusů o ukotvení hromadných žalob do českého práva tu bylo několik, naposledy jeden ležel dlouhou dobu ve Sněmovně i za minulé vlády. Ke schválení však nedošlo navzdory tomu, že ČR měla dle evropské směrnice přijmout a zveřejnit právní předpis implementující evropskou úpravu už do 25. prosince 2022, s účinností od 25. června 2023. Legislativní proces je však ve skluzu. Ke schválení možná dojde v roce 2024 s tím, že účinnost nastane měsíc od vyhlášení zákona ve sbírce.
