Od 1. července 2024 čekají dohody o provedení práce (DPP) další změny. Všechny dohody bez rozdílu budou podléhat povinnému přihlašování do registru České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zodpovědní za to budou zaměstnavatelé, kteří přijmou nového pracovníka na DPP, anebo už takového pracovníka zaměstnávají, ale doposud ho ještě do registru ČSSZ nezapsali.
Co se změní od 1. července 2024
Dosud museli zaměstnavatelé přihlásit do evidence pojištěnců ČSSZ zaměstnance na DPP pouze v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění, což se stalo v okamžiku, kdy měsíční příjem zaměstnance překročil částku 10 000 Kč.
Od července budou muset zaměstnavatelé do registru přihlásit každého zaměstnance na DPP bez ohledu na to, zda mu vznikla povinnost účasti na pojištění, či nikoliv. Stávající zaměstnance, kteří už pro svého zaměstnavatele začali pracovat před 1. červencem a jejich příjem je nižší než 10 tisíc Kč, musí být do evidence zaregistrováni nejpozději do 20. srpna 2024.
Co se změní od 1. srpna 2024
Od tohoto data vznikne zaměstnavatelům povinnost hlásit měsíční příjem svých zaměstnanců na novém formuláři ČSSZ, který se jmenuje „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Na portálu ČSSZ už je elektronický formulář připraven, ale do tohoto data ještě nebude funkční.
Pokud firma už v současné době využívá některý z personálních programů, najde formulář přímo v něm, protože vývojáři těchto programů se postarají o jejich aktualizaci. Malé firmy, které žádný personální software nepoužívají, mohou využít bezplatný odkaz uvedený výše. Hlášení se poprvé bude podávat za měsíc červenec, a to v rozmezí od 1. do 20. srpna 2024.
Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce
Jakým způsobem mají zaměstnavatelé své pracovníky přihlásit?
Zaměstnavatelé budou mít na výběr ze dvou možností, jak mohou své pracovníky zaregistrovat.
- Mohou postupovat tak, jak jsou doposud zvyklí, tedy vyplní formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, který může být součástí mzdového a personálního SW zaměstnavatele,
- nebo vyplní nový formulář „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“, který bude od 1. srpna 2024 dostupný na ePortálu ČSSZ. To znamená, že vyplněním výkazu příjmů zaměstnavatel rovněž svého zaměstnance zaregistruje.
- Již přihlášení zaměstnanci se znovu nepřihlašují.
Zaměstnavatelé se musejí přihlásit do registru zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé, kteří doposud zaměstnávali pouze pracovníky nespadající do povinnosti odvádět sociální pojištění, se nově budou muset přihlásit do registru zaměstnavatelů, a to nejpozději do 31. července 2024.
Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se doposud týkala pouze těch zaměstnavatelů, kteří dali práci alespoň jednomu zaměstnanci, za kterého vznikla povinnost platit nemocenské a důchodové pojištění. Podle nové právní úpravy bude nutné registrovat všechny dohody o provedení práce, tudíž bude nutná i registrace těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají pouze zaměstnance s DPP, jimž účast na pojištění nikdy nevznikla.
Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.
Další změna přijde od Nového roku 2025
Od 1. ledna 2025 se změní současné předpisy pro pojištění zaměstnanců s dohodami o provedení práce. Ty budou nově považovány buď za klasické zaměstnání (v režimu „ostatní“), nebo za zaměstnání malého rozsahu – to v případě, že měsíční odměna bude do 4000 Kč. Tím skončí dosavadní praxe, kdy člověk mohl pracovat u několika zaměstnavatelů a u každého pobírat částky do 10 tisíc Kč, aniž by mu z toho plynula povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Potíž je v tom, že tito lidé se nepodílejí svými platbami na současných vyplácených důchodech a také jim nevzniká nárok na jejich vlastní budoucí důchod.
Úprava, kterou schválili poslanci v rámci pozměňovacího návrhu u vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zavádí od ledna 2025 dva režimy dohod o provedení práce:
- Oznámená dohoda s měsíční odměnou do 25 % průměrné hrubé mzdy v daném roce a
- ostatní dohody, které budou považovány za zaměstnání malého rozsahu do měsíční částky 4000 Kč.
První režim bude platit pro ty dohody o provedení práce, které zaměstnavatel nahlásí do registru České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pro tyto smlouvy budou platit stávající pravidla, pojistné bude zaměstnavatel muset uhradit, pokud měsíční výdělek zaměstnance na DPP přesáhne čtvrtinu průměrné mzdy, nyní 10 500 Kč.
Tuto „velkou“ dohodu, kterou zaměstnavatel musí oznámit na ČSSZ, budete moct mít pouze jednu, pokud z ní vy i zaměstnavatel nechcete odvádět sociální pojištění. Osvobození od povinných odvodů bude mít ten zaměstnavatel, který s vámi dohodu podepíše jako první.
Pokud vám tento přivýdělek nebude stačit, pak si můžete sjednat i další brigády, avšak odměna z každé další práce nesmí překročit částku 4000 Kč u jednoho zaměstnavatele. Od částky 4001 Kč a výše se vás i zaměstnavatele bude týkat odvod pojistného. Zákon vás přitom nijak nebude omezovat, kolik takových „malých“ dohod smíte mít. Může jich být třeba deset, ale pokud žádná z nich nepřekročí částku 4000 Kč, pak se vás žádné odvody netýkají.
Po úplnost ještě uvádíme, že ze všech typů DPP se odvádí srážková daň ve výši 15 %, pokud nemáte u některého zaměstnavatele podepsané tzv. růžové prohlášení (prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob). To smíte mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.
Jak se změnily dohody od loňského roku
Řetězec změn kolem dohod začal v říjnu 2024. Jako první přišla informační povinnost zaměstnavatele. Co všechno vám zaměstnavatel musí písemně sdělit při podpisu dohody?
- Název a sídlo zaměstnavatele (pokud je právnickou osobou), nebo jméno, příjmení a adresu zaměstnavatele (je-li fyzickou osobou),
- bližší označení druhu práce a místo výkonu práce,
- dobu trvání a podmínky zkušební doby, pokud jste si ji sjednali,
- informace o dovolené,
- odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
- předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby a také doby odpočinku,
- přestávky na oddech a jídlo,
- odměna z dohody, její splatnost a termín výplaty, místo a způsob vyplácení odměny,
- způsoby zrušení DPP a DPČ. Ty mohou být zrušeny dohodou zaměstnavatele i zaměstnance ke sjednanému dni, anebo výpovědí danou z jakéhokoli důvodu, nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou. Ta začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně,
- kolektivní smlouva (má-li ji zaměstnavatel uzavřenou s odborovou organizací),
- údaje o orgánu sociálního zabezpečení, kam zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení (pokud vznikne zaměstnavateli povinnost toto pojištění odvádět).
Zaměstnavatel vám musí od loňského podzimu umožnit, pokud to potřebujete, abyste v pracovní době navštívili lékaře, nebo si zajistili jinou osobní a důležitou záležitost. Vám jako „dohodářům“ však za tuto dobu nepřísluší náhrada, nedostanete ji proplacenou.
Po 180 dnech můžete žádat o převod na pracovní poměr
V případě, že jste získali práci na dohodu a vaše smlouva je platná alespoň 12 měsíců, můžete žádat o převedení do pracovního poměru, ať už hlavního, nebo částečného. Podmínkou je, že jste v rámci uplynulých 12 měsíců odpracovali v souhrnu nejméně 180 dní. Lhůta 12 měsíců se týká měsíců jdoucích po sobě, nejde tedy o kalendářní rok od začátku ledna do konce prosince.
Nově se také můžete zajímat o důvody výpovědi, pokud se zaměstnavatel s vámi rozhodne skončit. S novelou zákoníku práce se objevila také další povinnost pro zaměstnavatele, a tou je povinnost zdůvodnit výpověď, pokud máte pocit, že jste ji dostali kvůli tomu, že jste se domáhali:
- svého zákonného práva na výše uvedené informace při vzniku DPP nebo DPČ,
- práva na rozvržení pracovní doby předem,
- práva na odborný rozvoj,
- nebo jste zaměstnavatele požádali o převedení na zaměstnání v pracovním poměru, úpravu pracovních podmínek, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, případně jste tuto dovolenou čerpali, anebo jste pečovali o jinou fyzickou osobu.
V takovém případě můžete svého zaměstnavatele nejpozději do 1 měsíce požádat o písemné zdůvodnění výpovědi a ten vám ho musí bez zbytečného odkladu poskytnout.
Placená dovolená
Placená dovolená se dostala do zákoníku práce od 1. ledna 2024. Od tohoto data mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na dovolenou, pokud splní 2 základní podmínky:
- doba trvání dohody překročila minimálně 28 kalendářních dní
- a odpracovali alespoň 80 hodin,
přičemž obě tyto podmínky musí být splněny současně.
Jak se vypočítá dovolená
Pro výpočet nároku na dovolenou za kalendářní rok se použije následující vzorec:
počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby / 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené. Tedy (TPD) : 52 × TPD × výměra dovolené
Jinými slovy:
(Celkový počet odpracovaných hodin : 20hodinová fiktivní pracovní doba) : 52 (počet týdnů v roce) × 20 (týdenní pracovní doba) × 4 (zákonná délka dovolené)
U „dohodářů“ se vychází z parametru týdenní pracovní doby, která činí 20 hodin, a to i v případě, že by právě vaše pracovní doba byla ve skutečnosti jiná. Pokud tedy počítáme s 20hodinovou pracovní dobou a zákonem danou 4týdenní výměrou dovolené, vznikne vám právo na 1 / 52 × 20 hodin × 4 týdny), tj. cca 1,5 hodiny dovolené.
Znamená to, že za každých 20 odpracovaných hodin vám vznikne nárok na přibližně 1,5 hodiny volna.
