Už se nebudeme zabývat situací, že je někomu doručena soudní výzva nebo dokonce platební rozkaz nebo jiné soudní rozhodnutí a on na něj nereaguje, dělá mrtvého brouka. Snad už každý ví, že tohle se nemá dělat a nevyplatí se to. Ani situací, že někdo najde výzvu ve své poštovní schránce, aby si vyzvedl na pobočce pošty soudní obsílku, ale on to neudělá.
O fikci doručení, tedy o tom, že se nějaká výzva, písemnost, soudní rozhodnutí mají za doručené a budou mít právní účinky, i když si je adresát nevyzvedl na poště, nebo je nečetl, když mu jej předal poštovní doručovatel, a třeba je vyhodil do koše, už každý ví.
Tím více je to chyba adresátů, protože mnohé písemnosti, když si je na základě výzvy pošty nevyzvednou, jsou následně po skončení úložní lhůty vhazovány do schránky, takže komu nevadí drobné zpoždění a minimální zkrácení lhůty k podání třeba opravného prostředku nebo ke splnění nějaké povinnosti uložené soudem, má ulehčenu situaci – ani nemusí na poštu chodit a stát tam frontu a přitom se může se soudní písemností seznámit. To musí být na výzvě pošty uvedeno, že zásilka bude po skončení úložní lhůty vhozena do schránky.
Komu není rady, tomu není pomoci. Články o něčem takovém byly aktuální někdy koncem devadesátých let minulého století nebo kolem roku 2000. Nyní už by o podobných rizicích měl vědět každý.
Nenápadná novela procesních předpisů přinese radikální změnu
V doprovodném zákonu (novele procesních předpisů) k zákonu o hromadném občanském soudní řízení – lidově o hromadných žalobách (sněmovní tisk č. 524 v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny) je ovšem skryta nenápadná novelizace občanského soudního řádu, která přináší radikální změnu. V návaznosti na to, kdy bude vyhlášena ve Sbírce zákonů, zda ještě v červnu nebo až v červenci, bude účinná a bude se podle ní postupovat buď od 1. července 2024 nebo od 1. srpna 2024.
Novela mění úpravu doručování platebních rozkazů. Dosavadní úprava v ust. § 173 odst. 1 o. s. ř. vychází z toho, že náhradní doručení platebního rozkazu (tedy fikce doručení) je vyloučena a nejsou z toho žádné výjimky, a to i když je doručováno do datové schránky. Podle výslovného znění je platební rozkaz třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
Co je to platební rozkaz
Soud může na návrh žalobce (věřitele), ale i bez jeho výslovné žádosti, uzná-li to sám za vhodné, a bez slyšení žalovaného (dlužníka) vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.
Platební rozkaz tedy iniciuje žalobce a soud vychází z toho, co tvrdí on, přelíčení se před jeho vydáním nenařizuje. Tím spíše je proto platebnímu rozkazu a všemu s ním souvisejícímu náležitou pozornost. A uvést své protiargumenty v obraně proti němu. V platebním rozkazu soud žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku (vyčíslenou peněžitou částku) a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. Rozkazní řízení je zjednodušenou a zrychlenou formou soudního řízení.
Nepřečtený platební rozkaz doručený do datové schránky se nebude rušit, ale nabude právní moci
Žalovaný adresát – dlužník, jestliže ví, nebo tuší, že ho na poště čeká platební rozkaz, si jej dosud bez obav nemusí vyzvednout. Ale už je třeba reagovat na následné písemnosti soudu poté, co soud platební rozkaz zruší. Pak totiž nastupuje obvyklé soudní řízení. Nelze-li platební rozkaz doručit (jinak řečeno: nebyl doručen, protože poštovní doručovatel adresáta nezastihl a ten si jej v úložní lhůtě ani nevyzvedl na poště), soud jej usnesením podle ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. zruší v plném rozsahu. A to platí i tehdy, pokud je platební rozkaz namířen vůči více žalovaným dlužníkům – stačí, aby nebyl doručen byť jednomu z nich a zase ho soud zruší. A dosud to platí i v situaci, kdy je platební rozkaz doručován do datové schránky, stačí aby ji adresát neotevřel a s písemností se neseznámil.
Ovšem nově bude možno platební rozkaz doručit fikcí, pokud bude doručováno do datové schránky. Ust. § 172 odst. 1 se změní tak, že sice nadále bude platit, že náhradní doručení je vyloučeno, ale bude zakotven dovětek o výjimce: to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
Takže i když adresát datovou schránku neotevře a s písemností se neseznámí a platebnímu rozkazu se nebrání, tak ten nabude právní moci. U doručování jiným způsobem, tedy u klasického doručování listiny poštou je a bude náhradní vyloučení nadále vyloučeno.
Je však třeba brát v potaz, že datová schránka byla zřízena kdekomu. Kdo nemá živnostenský list, že? V zásadě tak každý platební rozkaz směřující proti nekontaktní právnické osobě nebo proti podnikající fyzické osobě – OSVČ – živnostníkovi se zpřístupněnou datovou schránkou bude doručitelný a bude moci nabýt právní moci, pokud vůči němu nebude podán odpor. A pak bude i exekučně vykonatelný.
Doručený platební rozkaz ruší včas podaný odpor
Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán včas odpor, má podle ust. § 174 odst. 1 o. s. ř. účinky pravomocného rozsudku. Je např. podkladem pro zahájení exekuce. Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím podle ust. § 174 odst. 2 věty první o. s ř. platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání.
Používáte datovou schránku?
Odpor je třeba (dle ust. § 172 odst. 1 věty druhé o. s. ř.) podat do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Pozdě podaný odpor však soud podle ust. § 174 odst. 3 o. s. ř. usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout.
Stačí tedy, byť jen napsat soudu v rámci obrany, něco jako: „Podávám odpor, nesouhlasím s uloženou povinností.“ Samozřejmě, že je potřeba soudu aspoň dodatečně, zvláště k jeho následné výzvě, vysvětlit svůj postoj a předestřít své argumenty proti uložení platební povinnosti, ale v časové tísni jako bezprostřední reakce to stačí.
Určitě budou zmatky. Soudy si mohou splést datové schránky podnikatelské a občanské
Bude to v praxi někdy složité, protože budou nastávat situace, stejně jako je tomu dosud, kdy bude platební rozkaz týkající dluhu, který se netýká podnikání, doručen adresátovi do jeho datové schránky, kterou má zřízenu jako podnikatel – živnostník. A naopak. Nejspíš takové doručení nebude uznáno za právoplatné, ale bude kolem toho spousta nepříjemností. Judikatura – rozhodovací praxe soudů a natož úřadů není jednotná.
Proto je třeba varovat. Jenomže spoustu lidí ani nezaregistrovalo, že jim byla nějaká datová schránka zřízena. Problémy budou mít adresáti i soudy, bude kolem toho ještě spousta zmatků. Půjde-li však o doručení platebního rozkazu týkajícího se dluhu z podnikání do datové schránky podnikatele, s nímž se adresát neseznámí, tak ten nabude právní moci určitě. A žalobce – věřitel bude moci navrhnout exekuci. A pak už bude obrana složitá a situace dlužníka nepříjemná. Osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, může žádat o určení neúčinnosti doručení fikcí.
Lze se bránit žádostí o vyslovení neúčinnosti doručení
Na návrh účastníka soudního řízení rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník soudního řízení nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podle ust. § 50d o. s. ř. podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil.
Omluvitelným důvodem, proč se adresát nemohl seznámit s písemností je např. hospitalizace ve zdravotnickém zařízení. Rozhodne-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti. Jenomže někdo, kdo datovou schránku nekontroluje, se neseznámí s platebním rozkazem ani dodatečně. A překvapí ho až exekuce.
Poslední obranou je pak návrh na zastavení exekuce
Bude se tak muset domáhat až zastavení výkonu rozhodnutí dle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., protože tu možná ve smyslu daného ustanovení bude tzv. jiný důvod, pro který nelze rozhodnutí vykonat, tedy provést exekuci, např. strhnout peníze z účtu apod. Půjde třeba o zmíněné situace, kdy dlužník prokáže, že si nemohl datovou schránku kontrolovat, protože byl např. hospitalizován v nemocnici. Ale tohle zase vše vyžaduje pozornost, důslednost, vlastní úsilí a pečlivost.
