Podnikatelé v režimu paušální daně, kteří mají nižší příjmy a spadají do prvního pásma, budou muset příští rok posílat o dost vyšší platby než letos.
Růst odvodů v rámci paušální daně ovlivní nová výše odhadované průměrné mzdy pro příští rok, resp. nová výše minimálních záloh na důchodové a zdravotní pojištění pro OSVČ.
Podle vládního nařízení má být odhadovaná průměrná mzda pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč. Tomu odpovídá růst minimální zálohy na důchodové pojištění pro OSVČ pro rok 2026 na 5720 Kč a minimální zálohy na zdravotní pojištění na 3306 Kč. A právě tyto údaje ovlivní i odvody paušální daně v prvním pásmu.
Pásma paušální daně
Paušální daň je rozdělena do tří pásem s různou výší měsíčních plateb. Ty se odvíjí od výše příjmu a druhu činnosti.
První pásmo je primárně určené pro podnikatele s příjmy do 1 mil. Kč, druhé pro podnikatele s příjmy do 1,5 mil. Kč a třetí pro příjmy do 2 mil. Kč. Svou roli pro umístění v daném pásmu ale hraje i druh činnosti. Ten se specifikuje podle toho, na jaký případný výdajový paušál zakládá nárok.
Výdajové paušály jsou ve výši:
- 80 % pro řemeslné živnosti nebo zemědělskou výrobu a lesní a vodní hospodářství,
- 60 % pro ostatní živnosti,
- 40 % pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání dle zvláštních předpisů,
- 30 % pro příjmy z pronájmu.
1. pásmo paušální daně
Do prvního pásma se může přihlásit podnikatel, pokud jeho příjmy ze samostatné činnosti za předcházející rok nepřesáhly 1 mil. Kč. V takovém případě nehraje druh činnosti žádnou roli.
Dále se do tohoto pásma může přihlásit i podnikatel:
- s příjmy do 1,5 mil. Kč, pokud se alespoň na 75 % těchto příjmů dá uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %, nebo 60 %,
- s příjmy do 2 mil. Kč, pokud alespoň na 75 % těchto příjmů lze uplatnit 80% paušál.
Paušální daň pro první pásmo sestává ze stokoruny na daň z příjmů, minimální zálohy na zdravotní pojištění pro daný rok a minimální zálohy na důchodové pojištění navýšené o 15 %.
Platba pro první pásmo je v letošním roce ve výši 8716 Kč měsíčně (5473 Kč důchodové pojištění, 3143 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).
2. pásmo paušální daně
Do druhého pásma spadají podnikatelé, jejichž příjmy ze samostatné činnosti za minulý rok nepřesáhly hranici 1,5 mil. Kč bez ohledu na druh činnosti.
Druhé pásmo mohou využít také poplatníci:
- s příjmy do 2 mil. Kč, jestliže se alespoň na 75 % z nich dá uplatnit 80%, nebo 60% výdajový paušál.
Platba pro druhé pásmo je pro rok 2025 ve výši 16 745 Kč měsíčně (8191 Kč důchodové pojištění + 3591 Kč zdravotní pojištění + 4963 Kč na daň z příjmů).
3. pásmo paušální daně
Třetí pásmo paušální daně je určené poplatníkům s ročními příjmy do 2 mil. Kč bez ohledu na to, jakou činnost vykonávají.
Platba pro třetí pásmo je letos ve výši 27 139 Kč měsíčně (12 527 Kč důchodové pojištění + 5292 Kč zdravotní pojištění + 9320 Kč na daň z příjmů).
Paušální daň v roce 2026
Platba pro první pásmo by v příštím roce měla být ve výši 9984 Kč měsíčně (6578 Kč důchodové pojištění, 3306 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů). Letos je to 8716 Kč, takže pro příští rok vzroste o 1268 Kč měsíčně, tedy o 15 216 Kč ročně. (Na letošek se oproti předchozímu roku zvýšila měsíční platba v režimu paušální daně o 1218 měsíčně a podnikatelé s nižšími příjmy, co jsou v prvním pásmu, připlácí letos o 14 616 Kč ročně víc.)
Výše plateb ve druhém a třetím pásmu už není závislá na minimálních odvodech pro OSVČ. Částky jsou přímo ukotveny v zákoně:
- § 14 odst. 3) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, určuje platby na důchodové pojištění,
- § 3a zákona 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění určuje platby na zdravotní pojištění,
- § 38 lk zákona o daních z příjmů určuje část zálohy, která bude odvedena na daň z příjmů.
Jak jsme se informovali u ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, změna plateb ve druhém a třetím pásmu paušální daně pro příští rok není plánována. Ministerstvo práce nám sice neodpovědělo, žádná změna (ohledně plateb na paušální daň) se ale nechystá ani u zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Paradoxní je, že platby u podnikatelů s vyššími příjmy ve druhém a třetím pásmu paušální daně zůstanou už několik let za sebou ve stávající výši, zatímco podnikatelům s nižšími příjmy, kteří spadají do pásma prvního, vzrostou platby letos celkově o více než 15 tis. Kč, když už loni rostly o více než 14 600 Kč ročně (poměrně výrazně – i když ne tolik – se zvyšovaly i rok před tím).
Připomeňme, že nová výše minimálních záloh pro OSVČ pro příští rok činí:
- 5720 Kč u důchodového pojištění při hlavní činnosti,
- 1574 Kč u důchodového pojištění při vedlejší činnosti,
- 3306 Kč u zdravotního pojištění,
- 243 Kč u dobrovolného nemocenského pojištění (nemění se).
Minimální zálohy na důchodové pojištění výrazně rostou kvůli navyšování minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se odvozují. Oficiální zdůvodnění zní, že OSVČ si prostřednictvím minimálních záloh platí málo na důchody, což v budoucnu bude znamenat velmi nízkou penzi a riziko přepadávání takových lidí do systému sociálních dávek. Minimální vyměřovací základ, který původně odpovídal 25 % průměrné mzdy, se tak třikrát za sebou navýšil o 5 % tak, že pro příští rok odpovídá finálním 40 % průměrné mzdy.
Jurečka v minulosti uváděl, že zálohy by v případě 5% navýšení minimálního základu měly každý rok poskočit zhruba o 600 Kč. Rozdíl mezi rokem 2022 a 2023 tomu zhruba odpovídal (zvýšily se o 642 Kč). Rozdíl mezi loňskou a letošní zálohou už byl ale 907 Kč a rozdíl mezi letošní minimální zálohou (4786 Kč) a tou pro příští rok (5720 Kč) dosahuje 934 Kč. Jen za letošní rok tedy OSVČ na minimálních zálohách na důchodové pojištění zaplatí necelých 11 tis. Kč navíc (plus navýšení u záloh na zdravotní pojištění) a příští rok to bude přes 11 200 Kč navíc (opět bez zdravotka).
ČLÁNKY DO MAILU