Zaměstnanci přísluší (podle ust. § 222 odst. 2 zákoníku práce) náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (tedy tzv. proplacení dovolené) pouze v případě skončení pracovního poměru.
Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada (podle ust. § 222 odst. 3 zákoníku práce) přísluší ve výši průměrného výdělku.
Nárok na proplacení dovolené bez jejího faktického čerpání jen v případě skončení pracovního poměru
Jen a pouze v případě skončení pracovního poměru je tak nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by docházelo k jejímu faktickému čerpání. I při čerpání dovolené je nárok na náhradu mzdy nebo platu ve stejné výši: Podle ust. § 222 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Jak určit průměrný výdělek pro tzv. proplacení nevyčerpané dovolené
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 1220/2023, ze dne 23. 1. 2024), odpovídá na otázku, z jakého rozhodného období (jinak řečeno za jaké rozhodné období) se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance pro účely náhrady platu (mzdy) za nevyčerpanou dovolenou v době od 1. 1. 2012. To může být velmi významné pro zaměstnance, který dosáhl v různých obdobích výrazně odlišné výše příjmu.
Současně upozorňuje na to, že neodpracoval-li zaměstnanec v rozhodném období alespoň 21 dnů, je třeba použít výdělku pravděpodobného. Nepostupuje se tak, že by byl použit průměrný výdělek z kalendářního čtvrtletí, v němž naposledy zaměstnanec 21 dnů odpracoval.
Jak a za jaké období se počítá průměrný výdělek
Průměrným výdělkem zaměstnance se (podle ust. § 352 zákoníku práce) rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel (podle ust. § 353 odst. 1 zákoníku práce) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Jak rozpočítat odměny ke mzdě nebo platu, vysvětlujeme v článku Jak se rozpočítávají vaše odměny za delší pracovní období?
Není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím (podle ust. § 354 odst. 1) předchozí kalendářní čtvrtletí.
Výjimkou je třeba situace, když se vypočítává výše odstupného při ukončení pracovního poměru z důvodu podstatně zhoršených pracovních podmínek při transformaci zaměstnavatele, při tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ve smyslu ust. § 339a odst. 2 zákoníku práce), je kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 3559/2021, ze dne 21. 12. 2022).
Psali jsme o tom a souvislosti si vysvětlovali v článku Odstupné při odchodu ze zaměstnání pro zhoršené pracovní podmínky se má nově počítat jinak, výhodněji.
Kdy se použije jaký průměrný výdělek
Průměrný výdělek se (podle ust. § 354 odst. 2 zákoníku práce) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Průměrný výdělek se proto stanovuje čtyřikrát do roka k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.
Pro průměrný výdělek zjištěný k 1. lednu kalendářního roku a používaný v I. čtvrtletí jsou rozhodující výdělkové poměry zaměstnance za IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Výdělkové poměry za I. čtvrtletí kalendářního roku ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. dubnu a používaný ve II. čtvrtletí kalendářního roku.
Výdělkové poměry za II. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. červenci a používaný ve III. čtvrtletí kalendářního roku. Výdělkové poměry za III. čtvrtletí ovlivňují průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu a používaný ve IV. čtvrtletí kalendářního roku.
Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí přecházející skutečnosti, kvůli které se průměrný výdělek zjišťuje
Pro stanovení průměrného výdělku mají význam tři základní skutečnosti – rozhodné období, hrubá mzda (plat) zúčtovaná zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a odpracovaná doba v rozhodném období.
Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. kalendářní čtvrtletí předcházející skutečnosti, pro kterou se zjišťuje průměrný výdělek.
Rozhoduje až den následující po skončení pracovního poměru
V případě náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je takovou skutečností vznik práva na tuto náhradu. Protože podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2012 přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru, vzniká zaměstnanci právo na tuto náhradu dnem následujícím poté, co pracovní poměr mezi ním a zaměstnavatelem skončí.
Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část je proto kalendářní čtvrtletí, které tomuto dni předchází.
Příklady
Jestliže tedy pracovní poměr skončí např. 31. ledna, jako tomu bylo v řešeném případě (spis. zn. NS ČR: 21 Cdo 1220/2023), potom je rozhodným obdobím IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Jestliže pracovní poměr skončí např. 31. prosince, potom je rozhodným obdobím rovněž IV. kalendářní čtvrtletí (roku, v němž skončil pracovní poměr), protože zaměstnanci vzniká právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou dnem následujícím po dni, kdy pracovní poměr skončil, což je 1. leden následujícího kalendářního roku, a jemu předcházejícím kalendářním čtvrtletím je právě IV. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Jestliže pracovní poměr skončí např. 30. listopadu, pak je rozhodným obdobím III. čtvrtletí kalendářního roku.
(Jak se určuje průměrný výdělek při překážkách v práci, jsme psali zde: Jak určit průměrný výdělek pro náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele?
Použití pravděpodobného výdělku
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se (podle ust. § 355 odst. 1 zákoníku práce) pravděpodobný výdělek.
Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, kterých zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (ust. § 355 odst. 2 zákoníku práce).
Více: Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?
Řešení sporného případu
V případě řešeném Nejvyšším soudem ČR (21 Cdo 1220/2023) proto rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku zaměstnankyně pro účely náhrady platu, která jí příslušela za nevyčerpanou dovolenou, na niž jí vzniklo právo v době od 1. 1. 2012 do 31. 1. 2017, kdy pracovní poměr mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem skončil, je čtvrté čtvrtletí roku 2016, které předchází dni následujícímu po skončení pracovního poměru
Tedy nikoliv druhé čtvrtletí roku 2007, v němž, jak uvedl odvolací soud, naposledy zaměstnankyně fakticky pro zaměstnavatele pracovala.
Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně v rozhodném období čtvrtého čtvrtletí roku 2016 neodpracovala alespoň 21 dnů, neboť zaměstnavatel jí v tomto období nepřiděloval práci, je třeba použít pravděpodobný výdělek, pro jehož náležité zjištění je nutné zabývat se zejména tím, jak byla v příslušném rozhodném období podle v té době platných právních předpisů odměňována práce, kterou měla zaměstnankyně u zaměstnavatele konat.
