S příchodem roku 2024 se lidem, kteří pracují na dohody o provedení práce (DPP), značně omezí výdělky. A to zejména těm, kdo využívají tento typ pracovního ujednání ve větší míře a pracují pro více zaměstnavatelů. Dohody o provedení práce totiž získají úplně novou podobu. Některé změny začnou platit od 1. ledna 2024, jiné přijdou od 1. 7. 2024.
Zatímco doposud byla „dépépéčka“ velmi jednoduchým smluvním ujednáním sloužícím většinou pro přivýdělky, z nichž nemusel zaměstnavatel odvádět zdravotní a sociální pojištění (a tím pádem i o poměrnou část snižovat čistou odměnu pracovníkovi), nově se z nich stanou nástroje podobné hlavnímu pracovnímu poměru s dopady na výši čisté odměny pro vás coby zaměstnance, tak i na povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění vyplývající pro zaměstnavatele.
Hlavní změny, které se týkají výše vašich příjmů, jsou dvě. Jedna vám peníze ubere, druhá naopak přidá.
- Nově se zavedou limity pro výši výdělků. Když je přesáhnete, automaticky se na vás začne vztahovat povinnost odvodů na zdravotní a sociální pojištění a zaměstnavatel vám bude muset o tyto odvody snížit odměnu za práci a také sám bude mít povinnost za vás tyto odvody hradit. Původně měla tato novinka platit od 1. ledna 2024, ale nově je posunuta od 1. 7. 2024.
- Placená dovolená. Pokud využíváte práci na DPP dlouhodobě, budete mít při splnění podmínek nárok na placenou dovolenou. Tu si buď v průběhu roku vyberete a bude moc odpočívat, aniž byste přišli o příjem, anebo vám příslušný počet dnů nevybrané dovolené bude muset zaměstnavatel zaplatit při ukončení dohody. Jak budou u „dohodářů“ dovolené fungovat, si povíme níže. Tato novinka začne platit od 1. 1. 2024.
Pracujete na vícero dohod? Pozor na limity výdělku
Vaše mzda začne podléhat nutnosti odvodů na sociální pojištění v případě, kdy:
- u jednoho zaměstnavatele váš příjem překročí 25 % české průměrné mzdy,
- nebo u více zaměstnavatelů překročí 40 % průměrné mzdy.
Výši průměrné mzdy pro rok 2024 bude 43 967 Kč.
Pokud jeden nebo druhý limit překročíte, budou se vás i vašeho zaměstnavatele týkat odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Za každého zaměstnance dostává stát dvojí odvod. Část hradíte vy ze svého příjmu a druhou část odvádí zaměstnavatel.
Sociální pojištění hradí 24,8 % zaměstnavatel a z vaší mzdy půjde dalších 7,1 % (váš díl sociálního + nemocenského pojištění, které se znovu zavede od příštího roku).
Zdravotní pojištění stojí zaměstnavatele 9 %, z vaší mzdy by strhnul dalších 4,5 %.
Ještě před nedávnem nebylo úplně jasné, zda se odvody budou týkat pouze sociálního pojištění, nebo také zdravotního. V rámci tzv. konsolidačního balíčku, který už schválila Poslanecká sněmovna a míří do Senátu a který tuto změnu u DPP přináší, se totiž hovoří pouze o odvodech na sociální pojištění. Jenže, vzniká-li někde povinnost hradit „sociálku“, pak se s ní logicky pojí i odvody příslušné výše „zdravotka“.
V případě stanovení limitu pro placení pojistného z dohod o provedení práce (DPP) zákon o veřejném zdravotním pojištění přímo odkazuje na zákon o nemocenském pojištění. Z tohoto důvodu se pak i změna limitu automaticky přímo dotýká rovněž placení pojistného na zdravotní pojištění,
odpověděl na dotaz serveru Měšec.cz mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Pokud při překročení daného limitu vznikne povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, vznikne i povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění, přičemž se bude vycházet ze stejného vyměřovacího základu.
Limit u jednoho zaměstnavatele
Pokud pracujete pro jednoho zaměstnavatele, tento limit pro vás žádný problém nepředstavuje. I v současné době mají dohody o provedení práce limit, který je 10 000 Kč měsíčně, aniž byste z tohoto příjmu něco odváděli, kromě 15% srážkové daně. Tato daň se však netýká těch „dohodářů“, pro které je tato práce jejich jediným příjmem, tedy typicky třeba studentů nebo maminek na rodičovské dovolené. Pokud podepíší tzv. růžové prohlášení (prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob), nemusí jim zaměstnavatel příjem danit a zůstane jim čistých 10 tisíc Kč. Jakmile by však o jedinou korunu tento příjem překročili, pak už by se jich týkaly odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Podobné to bude i od příštího roku, kdy nastoupí první zmíněný limit ve výši 25 % průměrné mzdy, což vyjádřeno v korunách znamená současných 10 992 Kč. Jestliže tedy pracujete pro jediného zaměstnavatele, ten už si pohlídá, abyste tento limit nepřesáhli, protože ani vy, ani on nebudete toužit po hrazení příslušných odvodů a snižování vašeho výdělku.
Limit u více zaměstnavatelů
Mnohem více se vás bude týkat situace, kdy budete pracovat na DPP pro více zaměstnavatelů najednou. Pokud se u vás bude kumulovat více dohod o provedení práce, vznikne všem vašim zaměstnavatelům povinnost odvádět za vás sociální pojištění ve chvíli, kdy váš celkový příjem překročí limit 40 % průměrné mzdy, což je 17 587 Kč.
Doposud bylo možné si na DPP vydělávat u neomezeného počtu zaměstnavatelů, a pokud jste si hlídali 10tisícovou hranici, pak se vám tyto částky mohly neomezeně sčítat, aniž by vám vznikla povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění. Jediným odvodem byly již výše uvedené srážkové daně, o což se postarali zaměstnavatelé.
Tuto formu práce pomocí řetězení více dohod využívají zejména lidé, kteří mají problém najít práci na hlavní pracovní poměr, třeba kvůli zdravotnímu omezení, nízké kvalifikace a podobně. Zhusta tento typ práce využívají také lidé v exekucích, kteří se chtějí vyhnout exekutorovi. Na to, že někde pracujete na dohodu, totiž hned tak snadno nepřijde. A pokud ano, měsíční příjem z dohody je tak nízký, že se z něj nedá odečíst exekuční srážka kvůli výši nezabavitelné životní částky, která pro rok 2023 činí 13 638 Kč.
Na první pohled to sice zní lákavě, vydělat si třeba 50 tisíc Kč, které stát v podstatě nevidí. Tudíž po pracovníkovi nikdo nechce, aby odváděl peníze na sociální pojištění, které není povinné při příjmu do 10 tisíc Kč na jednu DPP.
Jenomže pak člověk dojde do důchodového věku a nastane problém: nemá „odpracované“ roky, tedy chybí mu doba důchodového pojištění, bez které nevznikne nárok na starobní důchod. To byl jeden z důvodů, proč vláda zařadila dohody do konsolidačního balíčku.
Jak ovlivní povinné odvody výši více výdělků na DPP?
Abychom vám ukázali, jak se projeví povinné odvody v případě, že překročíte souhrnnou částku 17 586 Kč, uvažujme, že pracujete pro dva zaměstnavatele.
- U jednoho dostáváte 10 tisíc Kč, u druhého 8 tisíc Kč.
- V součtu jste vydělali 18 tisíc, čímž jste překročili zákonný limit.
- V tu chvíli vznikla povinnost odvádět sociální (důchodové) i zdravotní pojištění.
- Vaši zaměstnavatelé za vás budou muset odvést v souhrnu 4464 Kč na sociální pojištění, vy budete muset sami za sebe ze svého příjmu odvést 1278 Kč. V této částce, kterou odvedete vy, je započítáno i nemocenské pojištění, které budete povinni odvádět od příštího roku.
- Na zdravotní pojištění za vás zaměstnavatelé odvedou v součtu 1620 Kč a z vašeho příjmu se odvede částka 810 Kč.
Z hrubého příjmu 18 000 Kč vám tedy po odečtení těchto odvodů zbude 15 912 Kč.A nakonec jeden ze zaměstnavatelů, ten, u kterého nemáte podepsané růžové prohlášení, vám odečte i srážkovou daň ve výši 15 % ze základu daně, tedy ze sumy, která vyjde po odečtení vašeho dílu „zdravka a socka“ z hrubé mzdy.
Je dobré vědět, že konkrétní částky, které je nutné odvést za dohodáře na sociální pojištění, vypočítá až Česká správa sociálního zabezpečení na základě měsíčních hlášení o výši příjmů jednotlivých zaměstnavatelů. Pojištění se tedy bude doplácet zpětně, a to zvlášť zaměstnavatel svoji část a zvlášť pracovník, také svoji část.
Avšak na rozdíl od sociálního pojištění, kdy zaměstnavatel a i zaměstnanec doplatí pojistné sami, každý za sebe zvlášť, v případě zdravotního pojištění bude postup zaměstnavatelů při placení pojistného z DPP stejný, jako je v případě běžného pracovního poměru – zaměstnavatel odvede pojistné za sebe a i zaměstnance,
upřesňuje mluvčí Ondřej Jakob.
Dohody u jiných zaměstnavatelů budete muset novému zaměstnavateli oznámit. Zatajení vám neprojde
Možná někoho napadne, že by se dalo z úsporných důvodů chytračit a případné ostatní dohody zatajit, abyste se srážkám vyhnuli a aby se vás nový zaměstnavatel nebál přijmout z obavy, že za vás bude muset hradit pojistné. Rovnou na takový nápad zapomeňte.
Nově se totiž dohody o provedení práce budou muset registrovat na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), kam budou zaměstnavatelé muset hlásit každý měsíc výši mezd. Pokud by vás tedy napadlo, že svým zaměstnavatelům nepřiznáte, že máte brigádu ještě někde jinde, přijde vás to zanedlouho pěkně draho.
Zaměstnavatel vás totiž bude povinen vždy písemně upozornit, že ho musíte informovat o svých dalších pracovních závazcích. Toto upozornění bude chtít potvrdit vaším podpisem. Tím bude chráněn před vaším případným tvrzením, že jste o této povinnosti nevěděli.
ČSSZ tak bude o všech vašich dohodách vědět a také si pohlídá, kolik jste vydělali. Jakmile překročíte příjmový limit, ČSSZ oznámí všem vašim zaměstnavatelům, že jim vznikla povinnost odvádět sociální pojištění. Pokud budete pracovat pro menší firmy, pro které budou odvody z DPP představovat finanční zátěž, se kterou nepočítaly, budou jistě štěstím bez sebe a nejspíš se s vámi rozloučí, jak vyplývá z průzkumu Hospodářské komory mezi firmami.
V případě, že jste práci pro jiného zaměstnavatele zatajili, se zaměstnavatelé budou moct obrátit na Oblastní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a budou žádat o určení plátce pojistného. Ta bude vycházet z toho, zda doložíte, či nedoložíte potvrzení o tom, že jste splnili svou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli a informovali ho, že pracujete na DPP také pro dalšího zaměstnavatele.
Nakonec, jestliže zaměstnavatel prokáže, že jste mu existenci dalších zaměstnavatelů zamlčeli, stanete se plátcem pojistného vy sami. A pozor, nejen 7,1% odvodu z vaší mzdy, ale i 24,8% části, kterou by za normálních okolností hradil zaměstnavatel.
V takovém případě už bude vaše mzda vypadat úplně jinak:
- Z 18 000 Kč budete muset odvést celkem 31,9 % na důchodové pojištění, což je 5742 Kč.
- A také dalších 13,5 % na zdravotní pojištění, to máme 2430 Kč.
- Celkem byste tedy museli státu na odvodech zpětně zaplatit 7722 Kč.
Dovolená už i pro brigádníky
Pojďme k veselejšímu tématu, a tím je příjemná novinka u dohod o provedení práce, placené dovolené. Ty jsou nyní zakotveny v novele zákoníku práce a nárok na ně vznikne rovněž od příštího roku. Nárok na dovolenou budou mít pracovníci na DPP i dohody o pracovní činnosti (DPČ).
Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti budou mít nárok na dovolenou. Když si ji nevyberou a v práci skončí, zaměstnavatel ji bude muset proplatit.
Nárok na dovolenou vám vznikne v okamžiku, kdy:
- doba trvání vaší dohody překročí minimálně 28 pracovních dní
- a odpracujete alespoň 80 hodin.
Obě podmínky musí být naplněny společně.
Pro výpočet nároku na dovolenou se bude počítat fiktivní délka pracovní doby 20 hodin týdně a použije se vzorec (TPD) / 52 × TPD × výměra dovolené.
Příklad: Dlouhodobý přivýdělek při studiu VŠ
Student si přivydělává na DPČ, kterou má uzavřenou na dobu neurčitou. Pracuje v rozsahu 8 hodin týdně, a to pravidelně dvakrát za týden po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracuje pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny.
Výpočet dovolené: Zaměstnanec odpracoval dvacetinásobek fiktivní dvacetihodinové TPD (416 : 20 = 20,8). Vznikne mu právo na 31 hodin placené dovolené ((20 / 52) × 20 × 4 = 30,77). Pokud si ji nevybere, při ukončení DPP mu zaměstnavatel bude muset vyplatit odpovídající část.
Můžete požádat o přechod na hlavní pracovní poměr
Osvědčili jste se? Po 180 dnech budete moct zaměstnavatele požádat o převod na pracovní poměr. V případě, že jste získali práci na dohodu a vaše smlouva je platná alespoň 12 měsíců, můžete žádat o převedení do pracovního poměru, ať už hlavního, nebo částečného. Podmínkou je, že jste v rámci uplynulých 12 měsíců odpracovali v souhrnu nejméně 180 dní. Lhůta 12 měsíců se týká měsíců jdoucích po sobě, nejde tedy o kalendářní rok od začátku ledna do konce prosince.
Pokud podmínky dodržíte, můžete svého zaměstnavatele písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru a zaměstnavatel je povinen vám nejpozději do 1 měsíce písemně odpovědět. Buď vám vyhoví a pracovní poměr vám nabídne, anebo pošle zamítavou odpověď, kterou však musí odůvodnit, například provozními důvody, povahou práce a podobně.
