Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním zasedání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 4,75 %. Zítra se tak dostane na nejnižší úroveň od března 2022. Centrální banka také rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,75 % a lombardní sazby na 5,75 %. Nově vyhlášené úrokové sazby platí od 28. června 2024.
Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus představuje toto rozhodnutí mírné překvapení, protože trh většinou očekával mírnější snížení, o 0,25 procentního bodu.
Důvodů pro výraznější uvolňování měnové politiky může být centrální banka podle něj několik. V první řadě nelze nezmínit tuzemskou míru inflace, která se již od začátku letošního roku pohybuje v tolerančním pásmu ČNB a její meziměsíční vývoj již lze označit za relativně „normální“. Z tohoto pohledu se tedy úrokové sazby v blízkosti 5 procent nadále jeví jako přehnaně restriktivní,
vysvětlil Hradil s tím, že této interpretaci nahrává i slabý výkon celé ekonomiky, který se sice zlepšuje, ale jen pozvolným tempem. Levnější úvěry by pro něj mohly znamenat vítanou vzpruhu.
Svou roli patrně sehrál i kurz koruny, která se oproti předpokladům ČNB držela na silnějších úrovních, čímž sama o sobě působila ve směru přísnějších měnových podmínek, a dnešní výraznější snížení tedy lze vnímat jako určitou kompenzaci,
myslí si Hradil.
Mezi faktory, které naopak mohly ovlivňovat smýšlení bankovní rady opačným směrem, podle něj zůstává zvýšená inflace v sektoru služeb, přísnější postup americké centrální banky i obava z ne zcela ukotvených inflačních očekávání. Pokud by došlo k výraznému oživení spotřeby domácností, mohla by teoreticky podpořit opětovný růst inflace.
Z našeho pohledu se ČNB dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Tuzemské úroky i nadále působí restriktivně, a pokud by se přece jen v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit. Česká ekonomika ovšem momentálně skutečně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci,
uzavřel hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Výraznější snížení sazeb centrální bankou by se však nemuselo do sazeb hypoték promítnout v takové míře, v jaké spotřebitelé očekávají. Na úrokové sazby hypotečních úvěrů by toto snížení mohlo mít vliv především tím, že klienti tuto zprávu zaregistrují a budou zjišťovat, jakým způsobem se projevila do nabídkových cen úrokových sazeb úvěrů,
předpokládá Michael Opočenský,
analytik OVB Allfinanz pro úvěry, který poukazuje na to, že banky se při určování výše úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli.
U nich, poslední dobou, ke snižování hodnot nedochází a ceny zdrojů kolísají nahoru a dolů. Paradoxně tak můžeme být svědky situace, kdy některé banky úrokové sazby na hypotékách zdražily,
upozornil analytik a dodal, že obecně spíš nyní pozoruje trend, kdy banky čekají na září, kdy jim legislativa opět dovolí ve větší míře do poplatku za předčasné splacení hypotéky promítnout náklady vzniklé při splacení úvěrů mimo období fixace, které dnes promítají do sazby v podobě takzvané opční prémie.
