Kdy je na dávky nárok
Účast na nemocenském pojištění je vázána určitou formou pracovní činnosti, např. pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti. Nárok na dávky nevzniká v případě dohod o provedení práce či jiných příležitostných činností.
Pro vznik pojistného poměru je rozhodující den skutečného nástupu do práce. Není zde žádná čekací lhůta, nárok na dávky je při splnění podmínek okamžitý.
Nemocenské dávky náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání pro nemoc, úraz, účast na lázeňské péči či při vyhlášení karantény.
Jak se dávky poskytují
Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny nemoci.
Je možné je poskytnout i zpětně, a to do 3 kalendářních dnů (př.: v pondělí požádám svého lékaře o počátek pracovní neschopnosti od soboty). Tím navíc získám k dobru dávky za 2 dny.
Nastupuji-li do zaměstnání v pondělí, je výhodné neschopenku ukončit v neděli. V případě, kdy navštívím lékaře uprostřed pracovní směny, je možné dávky poskytnout již za celý den. Tato možnost ale neplatí u podpory při ošetření člena rodiny.
Jestliže vznikne pracovní neschopnost zaměstnanci v době dovolené na zotavenou, přerušuje se dovolená pracovní neschopností.
Vyměřovacím základem pro výpočet dávek je úhrn hrubých mezd zaměstnance za minulé čtvrtletí dělený počtem kalendářních dnů připadající na toto období.
Výše nemocenské činí 1. – 3. den 50 % z denního vyměřovacího základu a od 4. dne 69 %.
Hranice denního vyměřovacího základu
denní dávka | podmínka |
do 480 Kč | se počítá v celé výši |
480 až 690 Kč | se počítá 60 % |
nad 690 Kč | se nepřihlíží |
Jak dlouho se dávky vyplácejí
Skončení zaměstnání nemá vliv na ukončení výplaty nemocenských dávek. Onemocní-li po ukončení zaměstnání bývalý zaměstnanec do 42 dnů, má nárok na dávky podle výdělku z posledního zaměstnání.
V případě pracovního poměru trvajícího méně než 42 dnů, činí ochranná doba jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán.
Vykonává-li zaměstnanec několik činností, které zakládají účast na pojištění podle tohoto zákona, plyne ochranná lhůta z každé z nich.
Kdy na dávky není nárok
Dávky nejsou poskytovány v případě úmyslu vylákat nemocenskou, při zraněních utržených v zaviněné rvačce nebo jako bezprostřední následek úrazu z důvodů opilosti.
V případě porušení léčebného režimu může být zaměstnanci snížena, popř. odňata nemocenská. Výše snížení je v plné kompetenci České správy sociálního zabezpečení.
Vyplatí se marodit
Maximální částka, kterou lze nyní od 4. dne pracovní neschopnosti získat, je 419 Kč. Na tuto částku mají nárok lidé s průměrným měsíčním příjmem vyšším než 22 tisíc Kč. Takže pokud nyní bude člověk nemocen celý měsíc, dostane až 12 641 Kč.
Kdo má vyšší příjem (nad 22 tisíc Kč), na nemocenskou ještě stále výrazně doplácí. Lidé s vyššími příjmy proto mnohdy svou nemoc řeší několika dny dovolené. Postupují tak daleko častěji než ti, kteří pobírají podprůměrnou mzdu.
NEMOCENSKÉ DÁVKY OD 1. LEDNA 2002 (V Kč)
Hrubá mzda | 1. až 3. den | od 4. dne | za měsíc |
6000 | 98 | 136 | 4 102 |
8000 | 131 | 181 | 5 461 |
10 000 | 164 | 226 | 6 820 |
12 000 | 196 | 271 | 8 176 |
14 000 | 229 | 316 | 9 535 |
16 000 | 253 | 350 | 10 559 |
18 000 | 273 | 377 | 11 375 |
20 000 | 292 | 403 | 12 160 |
od 22 000 | 303 | 419 | 12 641 |
Podle údajů Českého statistického úřadu za 1. pololetí 2001 bylo v rámci nemocenského pojištění vyplaceno téměř 14 miliard Kč, což je o 860,2 miliónů Kč více než za srovnatelné období roku 2000. Toto zvýšení souviselo se zvýšením průměrného denního nemocenského při relativně vysokém růstu mezd. Zvyšuje se i průměrná délka nemocenské.