Vláda v září schválila návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, který významně mění pravidla čerpání sociálních dávek. Především spojuje čtyři aktuálně poskytované dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – v jednu zbrusu novou dávku státní sociální pomoci (zkráceně DSSP).
Podrobně jsme o nové superdávce psali v článku Nová sociální superdávka v otázkách a odpovědích. Změny, pokud návrh úspěšně dokončí legislativní kolečko, mají platit od polovičky příštího roku.
Cílem chystané revize je zpřehlednit systém dávek a administrativně zjednodušit proces jejich čerpání. Vedle toho chtějí zákonodárci více podporovat rodiny, které mají snahu vyřešit svoji finanční situaci vlastní prací, a současně pohlídat, aby se dávky dostaly pouze k žadatelům, kteří pomoc skutečně potřebují. V souvislosti s posledním bodem proto do procesu řízení o sociální dávku zavádí novinku – testování majetku.
Cílem majetkových testů při určování nároku na dávky sociální pomoci je vyloučení nároku u domácností, které mají sice nízké příjmy, ale vlastní hodnotný majetek nebo mají úspory v takové výši, že k naplnění svých potřeb mohou využít vlastní zdroje,
píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Samotné posouzení majetkových poměrů bude probíhat na základě takzvaného diskvalifikačního testu. Ten stanoví konkrétní hranici majetku, jejíž překročení žadatele z nároku na dávku vyloučí. Na stejném principu probíhá majetkové testování také na Slovensku, v Rakousku či Německu. Do majetkového testu bude vždy zahrnutá celá domácnost.
V praxi tedy vlastnictví majetku nad stanovenou hranici kteréhokoli člena domácnosti vyloučí z nároku na dávku celou domácnost. Za domácnost se typicky považují rodiče a jejich nezaopatřené děti, manželé či partneři, případně jiné fyzické osoby, které bydlí v jedné domácnosti a společně hradí náklady.
Co konkrétně tedy bude Úřad práce, kde se má o dávku žádat, zajímat a jak bude majetkový test probíhat?
Vlastní bydlení nevadí, chata jen na chvíli
První z oblastí, kterou si úředníci proklepnou, bude vlastnictví nemovitosti. V § 17, který danou problematiku řeší, se konkrétně píše, že z nároku na dávku je vyloučená ta domácnost, jejíž členové vlastní nebo spoluvlastní: stavbu pro bydlení, pozemek se stavbou pro bydlení, jednotku, jejíž součástí je byt, nebo stavbu pro rodinnou rekreaci.
Zároveň ale zákon připouští výjimky z pravidla: 1 nemovitost, kterou daná domácnost užívá k trvalému bydlení.
Po dobu 3 let od podání žádosti vás z nároku na dávku nevyloučí ani vlastnictví druhé nemovitosti pro bydlení, nebo k rekreaci. Stejná 3letá lhůta bude platit i v případě, že se vlastníkem druhé nemovitosti stanete v průběhu čerpání dávky (například ji zdědíte), nebo do společné domácnosti přibude další člen, který rovněž nějakou nemovitost vlastní.
Jestliže budou členové jedné domácnosti spoluvlastnit určité podíly, sečtou se, a pokud dají dohromady jednu nemovitost, můžou úředníci z pracáku žádost o dávku zamítnout.
Jedno auto na osobu. Motorky projdou
Další majetek, který vás může z nároku na dávku vyloučit, jsou auta. Povolený má být jen 1 osobní automobil na 1 plnoletého člena domácnosti. V praxi zřejmě nebude vadit ani situace, kdy jsou na jednoho člena domácnosti napsaná auta 2.
V důvodové zprávě se k tomu konkrétně píše: Pokud by v domácnosti vlastnil 1 člen 2 osobní automobily a ostatní členové by nevlastnili žádný osobní automobil, případně by vlastnili motocykly, mopedy, skútry, motorky nebo elektrokola, jednalo by se o tolerovaný majetek.
Motorky, mopedy či skútry – obecně jednostopá motorová vozidla – se tedy v majetkovém testu řešit nebudou. A to ani přes výtky některých dalších rezortů, podle kterých právě jednostopá vozidla často slouží pouze pro zábavu a nezřídka se jedná o hodnotné aktivum.
Je správné, že stát bude prověřovat majetek žadatelů o sociální superdávku?
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které má revizi dávek na starosti, ale není potřeba motorky a další do majetkového testu zahrnovat, jelikož mají obecně nižší hodnotu a poskytují praktické a ekonomické řešení dopravy do zaměstnání. Navíc by jejich testování mohlo zbytečně komplikovat administrativní proces.
Finanční rezerva. Od 200 tisíc korun
Konečně posledním testovaným majetkem mají být finanční úspory, přesněji souhrn všech peněžních prostředků v hotovosti či na bankovních účtech. Tedy na běžných a spořicích účtech, termínovaných vkladech u tuzemských i zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev či institucí elektronických peněz.
Naopak v bezpečí jsou finance na stavebním spoření se stáním příspěvkem, na penzijku a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče i peníze získané z prostředků fundace a z veřejných sbírek.
I pro finanční rezervu ale bude přípustný určitý limit. Odvíjet se bude od počtu členů domácnosti, konkrétně:
- 1 osoba: 200 000 korun
- 2 osoby: 250 000 korun
- 3 osoby: 300 000 korun
- 4 osoby: 350 000 korun
- 5 osob a víc: 400 000 korun
Hranice pro naspořené peníze se, jak připouští i důvodová zpráva k zákonu, může zdát jako poměrně vysoká. Podle MPSV ale není účelem, aby na DSSP nedosáhli lidé, kteří se chovali hospodárně, například odkládali spotřebu, a mají také uspořené určité finanční prostředky. Pro srovnání: v Lotyšsku dělá limit 272 eur na osobu, v Řecku 4800 eur na osobu.
Jak bude majetkový test probíhat?
Samotné testování majetku se má dít poměrně jednoduše: zájemce o dávku bude majetkové poměry prohlašovat. Součástí bude i prohlášení o tom, že žadatel v posledních 12 měsících majetek nezcizil, nebo nepřevedl nemovitost na někoho dalšího.
Pracovníkům Úřadu práce připadne pravomoc kontrolovat pravdivost prohlášených údajů v katastru nemovitostí, registru vozidel či se dotazovat u jednotlivých bank a dalších peněžních institucí. Banky pak budou mít povinnost úředníkům tyto informace poskytovat.
Právě nahlížení na bankovní účty žadatelů kritizovaly během připomínkového řízení Česká národní banka i Nejvyšší soud. Obě instituce upozorňovaly na prolomení bankovního tajemství. Na základě této kritiky MPSV možnost vhledu do transakcí vypustila, úředníci se budou smět dotazovat jen na zůstatek.
Majetkový test, respektive výše uvedené hranice, bude nutné splňovat po celou dobu nároku na dávku. S tím souvisí také povinnost případné změny v majetkových poměrech hlásit Úřadu práce ve lhůtě 8 dní. Kdo stanovené limity přesáhne, tomu nárok na dávku státní sociální pomoci na 3 měsíce zanikne.
ČLÁNKY DO MAILU