Hlavní navigace

Odborná poradna serveru Měšec.cz: vaše první pomoc v zaměstnání a při finančních závazcích

19. 9. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Otázky z pracovněprávních vztahů a finančních závazků patří mezi vaše nejčastější dotazy směřované na adresu redakce Měšce. Spustili jsme proto pro vás odbornou poradnu.

Na náš redakční e-mail nám denně chodí dotazy čtenářů, kteří potřebují poradit ve své životní situaci. Mezi nejčastější dotazy patří problematika pracovněprávních vztahů, které se dlouhodobě věnuje náš dlouholetý kolega Richard W. Fetter. Právě na jeho články čtenáři nejčastěji reaguji a žádají jej o konzultaci nebo právní pomoc. Rádi bychom všem čtenářům vyšli vstříc, ale při množství desítek dotazů denně už není v silách redakce individuálně odpovědět na každý dotaz.

Na druhé straně jako server Měšec.cz jsme zde pro vás a chceme vám zajistit kvalitní a spolehlivé informace. Proto jsme se spojili s těmi nejlepšími na danou problematiku a během letních prázdnin spustili odbornou poradnu serveru Měšec.cz.

Jak poradna funguje

Při zadávání nového dotazu do poradny se přihlásíte přes svůj uživatelský účet, který jste si již dříve mohli vytvořit na jakémkoli serveru Internet Info, nebo při vkládání nového dotazu vyplníte e-mail včetně svého jména.

V případě nové registrace můžete využít přímý odkaz.

Nový dotaz do poradny zadáte přes tlačítko “Nový dotaz do odborné poradny” a vyberete, jaké oblasti se váš dotaz týká. Po zadání dotazu budete přesměrováni na platební bránu, kde uhradíte manipulační poplatek ve výši 99 Kč včetně DPH. My zajistíme odpověď odborníka do 48 hodin, vyjma víkendů a státních svátků, lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit.

Pro zjištění přesné lhůty pro odpověď můžete kontaktovat správce fóra prostřednictvím e-mailové adresy admin@mesec.cz

Odpověď odborníků má pouze orientační charakter pro vaši soukromou potřebu a není právně závazná. Na rovinu, za skoro stokorunu nemůžete čekat závazný právní rozbor na dvě strany formátu A4. Ale my i odborníci se vynasnažíme vám dát kvalifikovanou radu.

Pokud patříte mezi registrované uživatele, získáte odpověď automaticky na e-mail, který jste uvedli při registraci. Odpověď bude poté zveřejněna přímo na webových stránkách http://forum.mesec.cz/ v sekci odborné poradny.

Soukromí zaručeno

Zodpovězené dotazy běžně zveřejňujeme v rubrice odborné poradny, ale víme, že jsou situace, kdy z různých důvodů si nepřejete, aby byl váš dotaz zveřejněný. I na to myslíme, a pokud nám napíšete, že nechcete dotaz zveřejnit, zašleme odpověď jen vám.

Naši partneři

Na vaše dotazy v oblasti pracovněprávních vztahů odpovídají advokáti ze společnosti TaylorWessing e|n|w|c advokáti v Praze. Filozofie této společnosti se dá shrnout do jedné věty: lidé jsou na prvním místě. Taylor Wessing je mezinárodní advokátní kancelář a mezi její klíčové oblasti patří právo v oblasti financí, nemovitostí, privátního poradenství a korporací.

Na otázky související s insolvencí, dluhy a pohledávkami vám odpovídá advokát JUDr. Petr Horák z Olomouce (tel. 775 210 151, e-mail: advokathorak zavinac centrum.cz). Petr Horák se dlouhodobě se specializuje na občanské právo, obchodní právo, insolvenční právo a spotřebitelské smlouvy o půjčce a o úvěru. Dokáže vám poradit s běžnými situacemi ve vztahu nejen k finančním institucím a při řešení splácení finančních závazků.

Výběr z dotazů v odborné poradně

Část mzdy dostávám „načerno“

Chtěl bych se zeptat jaký postih hrozí zaměstnavateli, který vyplácí oficiálně minimální mzdu a jednou takovou částku vyplácí načerno? A zdali může být nějak postihnutý zaměstnanec, že takto mzdu přijme?

V tomto případě se jedná spíše o daňově-právní problematiku.

Samotné vyplácení oficiální minimální mzdy (pokud to není v rozporu např. s kolektivní smlouvou nebo pracovní smlouvou) a vyplácení zbytku mzdy „načerno“ není pracovněprávním deliktem.

Dochází však k porušování daňových předpisů a předpisů o zdravotním a sociálním pojištění. V případě, že by jednání odhalily příslušné úřady (příslušný finanční úřad, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, příslušná zdravotní pojišťovna), by byl zaměstnavatel povinen odvést neodvedené odvody a platby i s příslušným penále. U zaměstnance by se riziko takových doplatků zvýšilo, pokud by sám podával daňové přiznání (v souvislosti s jinými příjmy).

Teoreticky hrozí i stíhání za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Tohoto trestného činu se podle § 240 odst. 1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb. Větším rozsahem se zde rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč. Pachatelem by zde byl v každém případě zaměstnavatel. Zaměstnanec by mohl být v závislosti na okolnostech teoreticky stíhán jako spolupachatel (základní podmínkou je, aby o tomto jednání věděl). Za tento trestný čin hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři léta (sazby se zvyšují, pokud jsou naplněny okolnosti uvedené v § 240 odst. 2 a 3 trestního zákoníku).

Dluhy: Mohu splácet nejprve jistinu a poté až úroky?

S manželem jsme se dostali do finančních potíží a při bližším rozboru nám vyšlo, že než abychom vyhlásili bankrot, bylo by lepší se domluvit s bankou na snížení splátek. Bohužel si s ní zatím dopisujeme, respektive my píšeme, ale z jejich strany žádná odpověď. Každý měsíc tam peníze posílám se zprávou pro příjemce, že peníze jsou určeny na splacení jistiny. Bohužel i přesto, peníze odcházejí na splacení úroků a pokut, které nám účtují za zaslání dopisu. Tím pádem ani koruna nejde na dluh. Nejsme klasičtí dlužníci, svého závazku se nezříkám, tak mě trochu štve, že s námi jednají jako s verbeží. Můj šéf mi poradil, že existuje dle občanského zákoníku nějaký paragraf, který umožňuje nejdřív doplatit dluh a pak řešit tyto úroky. Je to opravdu tak, nebo ne? V UniCredit bance mi řekli, že ano a následně jsme se na tom domluvili, ale v GE Money mi dělají problém a tvrdí, že nic takového neexistuje. Ráda bych znala názor odborníka a zda tento paragraf existuje, tak který to je?

skoleni_15_4

Petr Horák

K vašemu dotazu uvádím, že pokud splácíte dluh ze smlouvy o úvěru, tak se daný vztah řídí v souladu s § 261 obchodního zákoníku právě obchodním zákoníkem. Ten v ustanovení § 330 upravuje otázku splácení závazku. V daném případě řeší, zda jde splátka nejprve na úhradu jistiny nebo na úhradu příslušenství, popřípadě na úhradu závazku nejdříve splatného. Z uvedeného paragrafu vyplývá, že je to dlužník, který je oprávněn určit, na úhradu jakého závazku má jeho platba směřovat, popřípadě zda jde o úhradu jistiny nebo příslušenství.

K tomu pouze upozorňuji, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, ale samostatným závazkem. Pokud jste tedy v rámci úhrady projevila vůli hradit jistinu, není možné, aby úhradu věřitel použil na splátku příslušenství. Uvedené však platí pouze za předpokladu, že jste se ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách nedohodli s věřitelem na jiném pořadí úhrady závazku. Uvedená dohoda má přednost před zákonem, když § 330 obchodního zákoníku má pouze dispozitivní povahu. Pokud jste se tedy ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách dohodli s věřitelem na tom, že se nejprve hradí úroky, smluvní pokuty atd. před samotnou jistinou, nebude mít Vaše vůle hradit nejprve jistinu žádný vliv. V takovém případě vám tedy nezbývá než se s věřitelem dohodnout na úpravě podmínek splácení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Kolektiv redaktorů serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).